Piercing - móda nebo životní styl?

V podstatě piercing není žádnou novou módní vlnou. Je známý už od počátku existence lidstva, kdy měl náboženský a rituální význam. Stejně jako tetování i piercing má tisíciletou tradici, historie tzv. body piercingu sahá dokonce do období před naším letopočtem. V novodobé historii se začal masově šířit a trvá dodnes. Důvody, proč se lidi nadchnou pro tento druh zdobící techniky jsou různé.

U někoho je to možná jen touha stylizovat se z hlediska estetického vzhledu, u jiných zase příjemný pocit smyslového zážitku nebo vyvolávání příjemných pocitů, jindy může jít o druh vzdoru vůči okolí, resp. vyjádření extrémního individualismu. Nejčastěji se piercing aplikuje do obočí, uší, nosu či jazyka, u žen většinou „vládne“ pupík.

 

Kam s ním?

Piercing do pupíku je způsob, kterým si zkrášlují tělo nejen mladá děvčata. Propíchnout si můžete samotný pupík, což je dost nepříjemný a bolestivý zákrok,nebo jen jeho vrchní část. Těhotné ženy si ho většinou můžou nechat až do cca 6. měsíce. 

Piercing v nose patří k  nejstarším a méně bolestivým způsobům zkrášlování. Jeho kořeny sahají do Indie, kde lidé věřili, že snižuje bolesti při porodu, protože nos je spojený s ženskými reprodukčními orgány. Úplně bezbolestná je aplikace piercingu do ucha. Při výběru místa aplikace je potřeba dbát na rozmístění akupunkturních bodů.

Velmi oblíbeným místem u žen i mužů je obočí, kde se téměř bezbolestně propichuje velmi tenká kůže při obočí. Takováto ozdoba obočí zvýrazňuje krásu očí a křivky celé tváře.V případě piercingu do jazyka je po zákroku potřeba minimálně týden snášet bolesti spojené s nepříjemným otokem. Otok je možné zmírnit konzumací studených nápojů a zmrzliny.

Nejrizikovějším místem pro piercing je horní ret, protože se tam nachází tvářová tepna, jejíž poškození může způsobit krvácení. Kromě toho se šperk otírá o dásně a zuby, čímž může dojít k poškození skloviny.

 

Výběr materiálu

Při propíchnutí a následném zavedení šperku do kožního tkaniva dochází k narušení integrity kůže. Z tohoto důvodu je potřeba být opatrný při výběru materiálu, protože materiál má vliv na bezproblémové hojení. Nejčastěji používaným materiálem je chirurgická ocel, ale v případě alergie na nikl se ji radši vyvarujte. Chirurgická ocel totiž obsahuje 0,05% niklu. Zlato by mělo být aspoň 18 karátové. Nejlepší je ale 24 karátové zlato, protože neobsahuje slitinu vyvolávající alergické reakce. Vhodné je rovněž bílé zlato v kombinaci s paládiem nebo platina.

Stříbro se používá v kombinaci s chirurgickou ocelí. Nejbezpečnější ze všech dostupných materiálu je titan, který je extrémně lehký a odolný vodě.  Z nekovových materiálů se používají např. akrylátové šperky. Akrylátové šperky se nehodí na čerstvé piercingy, protože jsou křehké a můžou prasknout.

 

Nevyhnutelná péče

Během prvních dnů byste se neměli piercingu dotýkat a rovněž by neměl přijít do styku s vodou. Nedoporučuje se ani přímé sluneční záření, návštěva solária nebo sauny. Během dalších dvou týdnů byste svoji ozdobu měli čistit 2 až 3 krát denně dezinfekčním přípravkem, který Vám doporučí v salónu.

Před manipulaci se šperkem je potřeba důkladně umýt ruce. Dezinfekční prostředek nakapejte na piercing a pohýbejte s ním, aby se dezinfekce dostala i do místa vpichu. Potom opatrně vyčistěte pomocí vatového tampónu okolí šperku.

Po třech týdnech se kůže okolo šperku hojí směrem dovnitř. Proto je důležitá pokračovat v dezinfekci aspoň 1 krát denně až do úplného zahojení, což je minimálně šest týdnů (piercing v pupíku se hojí 10-12 měsíců). Šperk v ústech se čistí ústní vodou po každém jídle. Doporučuje se vyvarovat alkoholu, horkých a pálivých jídel.